Ludmila Šmídová-Trnková
Ludmila Šmídová-Trnková stojí v čele redakce Hoopers magazínu od jeho prvních čísel a její cesta ke psímu sportu je dobrým příkladem toho, že hoopers dokáže oslovit lidi nejrůznějšího věku, zkušeností i povah. K psům ji to táhlo odmalička, ale k organizovanému sportu se dostala až v dospělosti, když hledala aktivitu, která by vyhovovala jejímu tehdy už starším fenkám. Rychlé agility, kde se od psa vyžaduje skákání přes překážky a ostré zatáčky, pro ně nebylo vhodné. Právě tehdy poprvé narazila na hoopers a okamžitě ji zaujalo, jak jednoduchá a zároveň promyšlená myšlenka za ním stojí: pes běží kolem obručí, tunelů a barelů a psovod ho vede jen hlasem a řečí těla, bez nutnosti vlastního běhu a bez zatěžování kloubů.
Od té doby se hoopers stal středobodem jejího volného času. Ludmila se věnuje tréninku vlastních psů, zkouší nové metody práce a pravidelně navštěvuje semináře i závody. Nikdy ale nepovažovala za dostatečné pouze se sama zlepšovat. Brzy zjistila, že mezi začínajícími psovody chybí srozumitelný a nezávislý zdroj informací, který by dokázal vysvětlit pravidla, doporučit vhodné vybavení a ukázat, jak si na tréninku poradit s běžnými problémy. Z této potřeby se zrodil nápad na vznik magazínu, který by sloužil všem, kdo se o hoopers zajímají, ať už teprve zvažují první trénink, nebo se připravují na soutěže.
Jako šéfredaktorka dbá Ludmila především na to, aby byl obsah magazínu praktický, srozumitelný a nezávislý. Nepíše z pozice odborníka, který shlíží na začátečníky, ale jako někdo, kdo si podobnými otázkami sám prošel. Na čtenáře nechce chrlit složité výrazy, ale vysvětluje věci postupně a vždy s ohledem na to, že každý pes je jiný. Zdůrazňuje, že úspěch v hoopers nespočívá jen ve výsledcích na závodech, ale především ve vzájemné spolupráci mezi psem a jeho člověkem, v důvěře a radosti z pohybu.
Ve své práci klade důraz na ověřené informace. Každý text, který vychází pod hlavičkou magazínu, prochází redakčním posouzením a pokud je to možné, konzultuje se zkušenými cvičiteli či rozhodčími. Ludmila má za to, že dobrý článek o tréninku nesmí slibovat zázraky, ale má nabídnout konkrétní kroky, které si čtenář může vyzkoušet hned. Podobně pečlivě přistupuje k přehledům pravidel a soutěží, protože ví, že chyba v propozicích nebo špatně pochopený předpis mohou závodníkovi pokazit celý den.
Mimo redakci se Ludmila ráda věnuje dlouhým procházkám v přírodě, během nichž si s psy procvičuje základní poslušnost a posiluje vzájemný vztah. Věří, že kvalitní hoopers začíná už v každodenním životě, ve způsobu, jakým s naším čtyřnohým parťákem komunikujeme na obyčejné procházce. Často také zdůrazňuje, že psí sport má být pro psa především zábavou a že si zaslouží respektovat jeho možnosti, věk i momentální náladu.
Magazín pro ni není jen prací, ale i způsobem, jak předávat dál nadšení pro společnou aktivitu. Těší ji zprávy od čtenářů, kteří díky článkům vyzkoušeli první trénink, přihlásili se na své první závody nebo prostě objevili, že i starší či méně pohyblivý pes se může u hoopers skvěle bavit. Její motivací zůstává vytvářet prostor, kde se začátečníci nebudou bát ptát a zkušení psovodi najdou inspiraci i ověřené tipy. Pokud máte nápad na téma, dotaz nebo vlastní zkušenost, kterou byste chtěli sdílet, Ludmila a celá redakce se na vaše podněty vždy těší.